◄ teksty – recenze texts – reviews

Final Fantasy: Esence života

S půlročním zpožděním, ale také s vyxladlou hlavou a potřebným odstupem se můžete spolu se mnou zamyslet, jaké vlastně bylo Final Fantasy. Podle všeho zkusil SQUARESoft vsadit na finanční jistotu amerického filmového diváka (což mu nakonec stejně nevyšlo), a tak jako vždy v takovém případě je výsledek poněkud rozpačitý...

Nebudu se rozepisovat o ději (kousavé povahy by dokonce mohly tvrdit, že tam žádný není, a navíc už to za mě učinili jiní), ale spíše zkusím rozebrat, proč i ti nejvíce tolerantní (případně otrlí) z nás odxázeli z kina tak troxu zklamaní. Není to proto, že by FF byl špatný film. To vůbec ne. Dokonce je to film velmi dobrý. Problém je spíš v tom, že do tohoto filmu SQUARESoft víceméně vložil svoji budoucnost a tudíž zkusil vsadit na vkus amerického (rozuměj „jediného, který se počítá“) diváka.

Už jenom to, že primárnim jazykem filmu je angličtina, nejednoho zamrzí. Za další pak FF obsahuje téměř všexny klasické atributy amerického komerčního filmu (počínaje love-story a konče povinným hrdinou černošského původu, který zemře při obraně svýx kamarádů). To by samo o sobě nevadilo – kdo má rád americké komerční filmy, u FF by si tak býval přišel na své (a navíc se může bavit počítáním scén „vypůjčenýx“ ze slavnýx předxůdců). Kámen úrazu tkví v něčem jiném – ten film udělala japonská společnost pro Američany. A jestli se už od začátku někdo obával, že taková kombinace nemůže dopadnout dobře, obával se bohužel správně.

Největší problém FF totiž vězí v tom, že zhruba devět desetin filmu koukáte na typický velmi dobrý americký akční film a jednu desetinu na SQUAREovsko-japonskou tak-troxu-mystickou pohádku. A tyhle dvě věci nějak nejdou dohromady. Což implikuje vcelku jednoduxý závěr – buď odfiltrujete tu jednu desetinu a pak budete nadšeni velmi dobrým akčním filmem se zcela jedinečným texnickým zpracováním, anebo odfiltrujete těx devět desetin a nejspíš si na konci tak jako já řeknete, že to bylo velmi dobré, ale příliš krátké. Bohužel, to nejzajímavější se prostě téměř beznadějně utápí v přívalu akce. Kdyby to byla jenom akční podívaná, všexno by bylo v pořádku. Ale takhle člověk cítí, že to vlastně mělo být o něčem úplně jiném a není. A právě díky tomu si na konci smutně povzdexne: „Sakra, vždyť to mohlo být o TOLIK lepší...“

Jestli jste získali pocit, že nemá cenu xodit do kina, tak to NENÍ pravda. Jste-li fanoušek akčníx filmů, vaše hodnocení nejspíš nepůjde pod osm hvězdiček z deseti. Ti ostatní si prostě (tak jako už tolikrát) jenom řeknou: „Taková příležitost a zase utopená ve jménu komerčního úspěxu...“ Co mě se týká, byl jsem na tom v kině dvakrát, a to v posledníx letex, kdy do kina už prakticky nexodím, znamená hodně.